JIž v v sobotu 6. září 2015 se uzavře 28. novodobá plavební sezóna na Schwarzenberském plavebním kanálu.

Plavební kanál, který se dříve nazýval Vídeňský nebo Krumlovsko-vídeňský, umožňoval plavit dříví ze severních úbočí Šumavy pod Třístoličníkem, Plechým, Smrčinou, rakouským Sulzbegem a Bärensteinem i pod Svatým Tomášem přes hlavní evropské rozvodí z povodí Vltavy do povodí Dunaje určené především pro vídeňský trh. Proto tedy Vídeňský! Dříví bylo ze schwarzenberského panství Český Krumlov, to tedy vysvětluje i druhý název. Dnes se tomuto kanálu říká Schwarzenberský.

Dříví z české strany se plavilo pro Vídeň v letech 1793 -1891. tedy téměř sto let. V závěru 80. let XIX. století se proud dřeva přesměroval k Vltavě. Tímto směrem se plavilo do roku 1961.

V roce 1963 byl plavební kanál zapsán na seznam nemovitých kulturních památek, v roce 2014 vláda České republiky jej spolu se Vchynicko-tetovským plavebním kanálem a plavební úpravou Kaplického potoka zapsala na prestižní seznam národních kulturních památek.

Nová doba Schwarzenberského plavebního kanálu přišla v osmdesátých letech XX. století, kdy v Čechách i v Rakousku došlo k prvním opravám kanálu: V roce 1980 Vojenské lesy a statky nechaly rekonstruovat dolní portál plavebního tunelu na Jeleních Vrších, v Rakousku byly v letech 1986 - 1989 opraveny objekty čtyřech stavidel, v letech 1991 - 1993 soukromou iniciativou byl pročištěn kanál v oblasti potoku Ježová / Iglbach, mezi lety 1996 - 2001 pracovali v letech 1999 - 2001 studenti lesnické fakulty České zemědělské univerzity v nava provedla Správa Národního parku Šumava rekonstrukci celkem asi 13 km kanálu mezi Jeleními Vrchy a odbočením Želnavského smyku a mezi potokem Světlá voda a Stockým potokem

Nápad na stavbu plavebního kanálu se zrodil v hlavě Josepha Rosenauera, schwarzenberského inženýra, rodáka z Chvalšin. V roce 1775 dostal Rosenauer za úkol splavnit, tedy upravit pro plavení dříví, potok, který se tehdy jmenoval Malý Mlýnský / Kleiner Mühlbach. Ten pramení jen kousek od hotelu Sv. Tomáš, dřívějšího Schwarzenberského zámečku, teče směrem k jihu. Dnes se ten potok jmenuje Horský, jeho vody tečou posléze do řeky Steinerne Mühl. Aby Rosenauer mohl vypracovat projekt, musel se pečlivě seznámit s terénem, při svých pochůzkách se dostal až do horského sedla v nadmořské výšce téměř 780 m. Tam jej napadlo, že by z toho místa bylo možné postavit plavební kanál na severním úbočí Šumavy a dovést ho potoku Světlá / Zwettlbach, ten u rakouské osady Damreith ústí do řeky Große Mühl, ta pak do Dunaje. Schwarzenberské dřevo by se dalo prodávat v císařském hlavním městě. Jenže to nešlo vůbec tak lehce, trvalo to zhruba 14 let, než se se stavbou začalo.

Folklorní soubor Libín-S Prachatice spolu s Lesy České republiky, s rakouskou organizací cestovního ruchu Tourismusverband Mühlviertel a s plaveckým spolkem Kulturerbe Schwarzenbergischer Schwemmkanal - Böhmerwald připravil slavnostní ukončení 28. novodobé plavební sezóny na Schwarzenberském plavebním kanálu u hraničního potoku Ježová / Iglbach.

Program začne ve 13:00 hodin, kdy již bude možné si objednat něco dobrého k jídlu a pití. O půl druhé vystoupí na můstku přes plavební kanál v těsné blízkosti státních hranic folklorní soubor Libín-S Prachatice. Jeho členové chtějí připomenout práci i zábavu plavců z jižních Čech, kteří před dvěma staletími pravidelně přicházeli za prací do Horních Rakous do ústí řeky Große Mühl do Dunaje, aby vytáhli palivové dřevo, které se plavilo po Schwarzenberském plavebním kanálu a po řece Große Mühl a připravili jej na další dopravu na lodích do císařského hlavního města. A po úmorné celodenní práci našli ještě síly na zábavu, večer nad ústím do Dunaje zněly české lidové písničky, hrálo se a ba dokonce tancovalo.

Zhruba o půl třetí bude plavební ředitel Hynek Hladík vyprávět o historii Schwarzenberského plavebního kanálu a o plavení dříví. Dojde i k předání plavebního věnce členy folklorního souboru na závěr plavební sezóny. Jistě nejen plavci, tanečníci organizátoři akce, ale i diváci si připijí na zdar posledního letošního plavení dříví. Dojde čas na poslední plavební rozkaz:

Dříví se bude vhazovat na rakouském území, do vhazování se zapojí především děti. Ty děti, které se budou aktivně podílet na plavení totiž po skončení plavení budou plavebním ředitelem pasovány na plavecké učně, což bude doloženo diplomem s osobním podpisem plavebního ředitele, který jim asi ještě něco přidá na památku.

Po plavení dříví se bude jistě ještě hrát, zpívat a tancovat.

Po celé odpoledne bude probíhat i DEN S LČR, bude k dispozici stánek Lesů České republiky, ve kterém kvalifikované lesní pedagožky budou povídat o lese, budou mít nejen pro děti drobné suvenýry.

Jak se dostat k Ježové / Iglbach na místo slavnostního zakončení plavební sezóny?
Autem (a pěšky či na kole)
- od hráze Lipenské přehrady do Přední Výtoně, dále po silnici do Frýdavy (zde přívoz od Frymburka), po pravobřežní silnici přímo (nelekněte se zákazu, je tam dodatková tabulka, zákaz platí v noci). Po cca 8 km se na křižovatce dejte vlevo. Po cca 1 km bude křižovatka tvaru Y, držte se vpravo. Po dalších 2 km přijedete na další křižovatku, přejeďte přes most a zaparkujte vpravo na volné ploše. Dále běžte (jeďte na kole) podél plavebního kanálu po modré= turistické značce cca 1,9 km, kde budete v cíli.
- z Černé v Pošumaví jeďte u kostela směrem na Dolní Vltavici. zde přívozem (nejdelším na Lipně) do bývalého Kyselova. Asi 1 km za přívozem na křižovatce se dejte vlevo. Po 1,6 km na křivatce vpravo. Po cca 1 km bude křižovatka tvaru Y, držte se vpravo. Po dalších 2 km přijedete na další křižovatku, přejeďte přes most a zaparkujte vpravo na volné ploše. Dále běžte (jeďte na kole) podél plavebního kanálu po modré= turistické značce cca 1,9 km, kde budete v cíli.
- z Černé v Pošumaví jeďte u kostela směrem na Dolní Vltavici. zde přívozem (nejdelším na Lipně) do bývalého Kyselova. Asi 1 km za přívozem na křižovatce jeďte přímo, po 1,6 km přejedete do Rakouska. Po cca 0,8 km za hranicemi ve stoupání zastavte na malém neoznačeném parkovišti vlevo. Dejte se pak pěšky či na kole vlevo (ve směru jízdy od hranic) po lesní cestě podél neznatelného plavebního kanálu 3,5 km, kde budete v cíli.
- můžete přijíždět i z Rakouska s obce Aigen-Schlägl. Po dlouhém stoupání projedete kolem hotelu Haagerhof, za ním na kraji lesa je placené parkoviště. Z parkoviště se můžete vydat pěšky (ne na kole) po značené turistické stezce Schwemmkanalrunde, příp. ve směru šipky Zur Schwemme. Po cca 2,4 km budete v cíli.

Plavební sezóna sice skončí v sobotu, ale ještě o den později v neděli 7. září na samém začátku či konci Schwarzenberského plavebního kanálu nad Novým Údolím, pod Třístoličkem u Rosenauerova pomníku budeme vzpomínat na schwarzenberského inženýra Josepha Rosenauera. Joseph Rosenauer navrhl svým nadřízeným na lesním úřadě v Českém Krumlově a osobně i Jeho Jasnosti Janu Nepomuku I. knížeti ze Schwarzenbergu postavit plavební kanál, který se hluboce zapsal do historie Šumavy. Pomník nedaleko bavorských hranic nechali postavit schwarzenberští úředníci v roce 1928. Odhalení pomníku byl přítomen i JUDr. Adolf Jan Schwarzenberg. Při vzpomínání se podíváme do místa nedaleko pomníku, kde byl balvan na pomník vytěžen. Na závěr položíme kytici na pomník.

Jak se dostat k Rosenauerovu pomníku:
- vlakem a pěšky či na kole. Z nádraží v Novém Údolí po červené směrem na Třístoličník cca 3,9 km
- autem do Haidmühle na placené parkoviště v Neutaller Str. před hranicemi. Odsud pěšky či na kole 0,3 km do Nového Údolí, dále po červené směrem na Třístoličník cca 3,8 km.
- autem směrem na Třístoličník / Dreisesselberg, 1,4 km od křižovatky ve Frauenberg směr Třístoličník minete vpravo parkoviště Kreuzbach-Klause, po dalších 0,9 km vlevo od silnice volná plocha, na kterou sjeďte, zaparkujte tak, abyste nebyli na vjezdu na lesní cestě. Vydejte se po lesní cestě, která vede téměř po vrstevnici či mírně z kopce pěšky (neměli byste na kole), 0,64 km ke státním hranicím. dále 0,4 km po lesní pěšině mírně z kopce k Rosenauerovu pomníku.