Před 55 lety se začala scházet skupinka mladých lidí, kteří si rádi zazpívali. Písničky se rozšířily na sborový zpěv písní poplatných tehdejšímu režimu. I tehdejší jméno souboru "Vlajka mládí" bylo nasměrováno k lepším zítřkům. Brzy však zaměření začalo směřovat jinam. Lidová písnička a lidový tanec v zájmovém rejstříku vítězily na plné čáře. Tento velký zájem se konce 50. let odrazil ve sběratelském úsilí. Několik zájezdů na Valašsko, zejména jeho jižní části, přineslo záznamy unikátních písní a tanců, jak byly rodilými Valachy předvedeny. Záznamy především odkoukané či odposlouchané, a pak zaznamenané na papír. Video tehdy nebylo, magnetofony v začátcích, přesto se některé písně a tance podařilo zaznamenat filmovou kamerou a nahrát na magnetofon.

Ze získaných záznamů vznikla první taneční pásma a sbory, které jsou dodnes pilířem veřejných vystoupení i hraní jen tak pro sebe. To už byl folklorní soubor konzolidovaným tělesem s taneční složkou, cimbálovou muzikou a pěveckým sborem. Měl svoji přípravku - tzv. seminář - z níž se ti nejlepší rekrutovali mezi tanečníky již veřejně vystupující. Nezapomínalo se ani na dorost. Dětská složka dostala název "Vlaječka" a děti se v ní tanečním krokům učily již od útlého věku, aby pak mohly vystřídat ty, kteří již z aktivního tancování odešli.

Veřejná vystoupení jsou vždy nezbytným kořením každého souboru věnujícímu se písním a tancům a nejinak to bylo i v případě tehdejší Vlajky mládí. Účast v nesčetných domácích soutěžích od okresních přes krajská po ústřední kola vynesla soubor na čelní místa amatérské prezentace folkloru. Uvolnění politických i společenských poměrů v 60. letech přinesly i změnu názvu - z Vlajky mládí se stal Javorník a z Vlaječky Javorníček. Pod tímto novým názvem se pokračovalo ve vystupování doma i v zahraničí. K nejvýznamnějším oceněním patří Evropská cena za lidové umění, která byla Javorníku udělena jako jedinému souboru na území České republiky Nadací von Schillera v Hamburku v roce 1982. Přinesla i nevůli a rozpaky tehdejší politické garnitury a z finančního ocenění soubor příliš neviděl. Ale přinesla i autoritu ve folklorním světě.

Je nemožné v článku tohoto rozsahu vyjmenovat všechna vystoupení, účast na festivalech, rozhlasové nahrávky a televizní pořady. I jmenovitá řada těch, kteří souborem prošli jako tanečníci, muzikanti či zpěváci, by působila nekonečnou délkou. Zmiňme se alespoň o těch, kteří stáli na počátku. Byli to manželé Olga a Jiří Tesauerovi, jejichž rukopis se nedá z historie souboru nijak odmazat. Olga choreografka, které se nevyumělkovaným, a přitom divácky zajímavým způsobem podařilo ztvárnit většinu sesbíraných tanců do pásem a Jiří muzikant a upravovatel, jehož interpretují bývalí i současní muzikanti. Jejich podíl netkví pouze v úpravách valašských písní a tanců, ale i v rozšíření souborového repertoáru na oblast Moravských Kopanic. Bohužel Olinka soubor navždy opustila na podzim roku 2004.

Současný soubor se skládá tak jako původní z taneční složky téměř 30 tanečníků a tanečnic, kteří jsou schopni zazpívat i pěvecké sbory. Cimbálová muzika má 8 muzikantů a funguje spolehlivě při vystoupeních celosouborových i při samostatné produkci. Chybí ale přípravný seminář, který však bohatě nahrazuje příliv mladých z dětských souborů. Nejtěsnější spolupráce je s Javorníčkem, který se sice osamostatnil, ale stále dodává nové posily. I z dalších dětských souborů ti, co se už dětem přestali podobat, přicházejí. Jmenujme například Brněnský Valášek. Dobrá taneční průprava nově příchozích dává předpoklady na jejich brzké zařazení do tanečních pásem. Zaměření ale již není výhradně folklorní. Při cestách v autobuse nebo společných akcích někde na chatě již znějí i písně jiných žánrů. Vývoj společenského a kulturního života se ale nedá uměle zastavit. Mějme zejména na paměti, že společně strávené chvíle od dětského souboru přerůstají v nerozlučná přátelství a dávají tak mladým lidem společensky žádoucí směr pro vyplnění volného času.

Oslavy, které provází motto "Dar srdce", se budou skládat ze tří základních částí - setkání bývalých členů a příznivců souboru, distribuce nově natočeného CD s vánoční tématikou nazvaného "Zvaní k jesličkám" a slavnostní premiéry - představení v Mahenově činohře Národního divadla v Brně. Setkání bývalých členů, současných členů, příznivců a pozvaných hostů se uskuteční v sobotu 10. prosince 2005 ve Společenském centru v Brně - Bystrci. Bude stylizované do besedy u cimbálu obohacené vzpomínkami, fotografiemi. diplomy a dalšími událostmi, jak je 55 let přineslo. Den nato 11. prosince večer proběhne slavnostní premiéra v důstojné budově brněnské Mahenovy činohry. Název "Dar srdce" vyjadřuje vzpomínku na paní Olgu. V téměř tříhodinovém přestavení bude spojovací nití jednotlivých čísel mluvené slovo pronesené panem Ladislavem Lakomým s připomenutím významných momentů z Olžina působení. Pamětníci budou moci porovnat věci starší v podání současných členů s tím, jako to kdysi tancovali oni. Nebudou chybět i čísla zcela nová vytvořená ještě Olgou.